Blog

Regionální muzeum v Teplicích v roce 2022 ze svých sbírek zpřístupnilo další dva novověké rukopisy. Starším z nich je hymnář, doplněný o další části oficia hodinek, který byl napsán roku 1684 v cisterciáckém klášteře v Plasích (sign. Or I 18); mladší rukopis obsahuje přehled části aristotelské filosofie a sestavil jej v roce 1701 profes kláštera v Oseku Hyacint Erbstein (sign. R 2020/26).

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě ze svých sbírek v roce 2022 zdigitalizovalo šest rukopisů z období od konce 17. do začátku 19. století. Dva svazky obsahují záznamy osobního charakteru: jedná se o popis cesty do Říma v letech 1750–1751, kterou podnikli hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Špork, jeho manželka Anna Kateřina a syn Jan Kristián (popis sestavil jejich hospodář a služebník Franz Girtler a je zapsán v RK 34), a o deník chirurga a porodníka Ignatze Loringera z přelomu 18./19. století (RK 78). Liturgické rukopisy zastupují breviář se svátky českých světců (RK 6) a německé hodinky (RK 29). Kodex RK 30 obsahuje opis tisku Pantheon Augustinianum a v RK 61 jde o německou sbírku receptů, pořekadel a různých dalších textů.

Hudební oddělení Národní knihovny České republiky ze svých fondů v roce 2022 zpřístupnilo dalších 29 signatur. Jejich většina pochází ze sbírky kapucínského mnicha Barnabase Weisse a byla opsána v období od konce 18. do konce 19. století, kromě sborníků různých autorů jsou mezi nimi zastoupeny např. opisy děl Michaela a Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Františka Xavera Brixiho. Několik dalších rukopisů obsahuje opisy koncertů pro klavír a orchestr Jana Nepomuka Kaňky. Nejmladším digitalizovaným dokumentem je autografní partitura Kantáty o posledních věcech člověka od Ladislava Vycpálka (59 R 521). Charakterem se od zbytku odlišuje rukopisný tematický katalog knihovny Františka Hniličky, ředitele kůru v Ústí nad Orlicí, pořízený v druhé čtvrtině 19. století (59 rm 21).

Muzeum Českého ráje v Turnově zpřístupnilo v roce 2022 rozsáhlý soubor cukrářských receptů a pokynů, který sestavil po roce 1963 Ladislav Jína (sign. R 228). Text využívá starší zdroje a je doplněn kresbami a rejstříky.