Naprostá většina nově digitalizovaných rukopisů Národní knihovny ČR pochází z českých zemí z období středověku. Z obsahového hlediska jde o pestrý soubor, v němž jsou ve větší míře zastoupeny gramatické texty a učebnice a jejich soubory (V.H.1, V.H.8, V.H.10, V.H.15, V.H.21, V.H.24, V.H.28, V.H.32) a filosofické texty a komentáře užívané při výuce na artistické fakultě pražské univerzity, a to jak v období před husitskými válkami, tak při větším obnovení její činnosti v době kolem poloviny 15. století (V.H.5, V.H.9, V.H.14, V.H.18, V.H.22, V.H.30). Další rukopisy obsahují např. díla církevního práva (sbírka dekretálů Liber Extra v V.H.34, Summa de casibus conscientiae zvaná Summa Pisana v VI.A.13b), biblické výklady (část Postilly litteralis Mikuláše z Lyry v VI.A.1, výklad Lukášova evangelia v VI.A.16, komentář Jana z Walesu ke Zjevení sv. Jana v VI.B.18) nebo soubory patristických homilií (VI.A.3, VI.B.8) a vrcholně středověkých kázání (VI.A.8 mj. s texty Matouše z Krakova, VI.A.20 Bertolda Řezenského, VI.B.1 Jakuba z Voragine, VI.C.8 Konráda z Brundelsheimu a další).