Hudební rukopisy Národní knihovny

Městské muzeum a galerie Polička digitalizovalo v roce 2015 kancionál Písně duchovní evangelistské, vytištěný v tiskárně Jednoty bratrské v Ivančicích roku 1572. Kniha je kromě textového obsahu zajímavá i svou iluminovanou výzdobou: do volného prostoru některých listů byly doplněny výjevy s postavami, květy nebo rostlinné motivy, větší iniciály a ozdobné rámce stránek jsou kolorovány a zlaceny.

Ze sbírek Knihovny Národního muzea byly zpřístupněny dva středověké rukopisy. Homiliář XIII A 4 pochází z doby kolem roku 1360 a byl součástí knihovny kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Antifonář XIII A 7 je německého původu a napsal jej v roce 1412 Jan Sendelwecken.

Ze sbírek Západočeského muzea v Plzni byl zpřístupněn interfoliovaný exemplář tisku Kalendář historický Adama Veleslavína z roku 1590 (sign. 503 A 005). Na vevázané listy vepisoval historické poznámky nejprve v letech 1592-1594 konšel v Kadani Adam Bavorovec z Hagenbrücku, na počátku 18. století neznámý měšťan z Písku a zapsány jsou zde i nepočetné záznamy mladší.

Knihovna VHÚ Praha zpřístupnila ze svých sbírek dalších 21 rukopisů z rozmezí konce 17. až první poloviny 20. století. Nejstarší část představují hlavně teoretická pojednání z oblasti vojenství a fortifikační techniky. Z přelomu 19. a 20. století pochází kronika vojenské školy v Hranicích na Moravě (IIR G 413). Homogennější skupinu tvoří deníky a osobní vzpomínky na první světovou válku (IIR C 13301, IIR D 3323, IIR F 642).

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě obohatilo své digitalizované fondy o jeden rukopis a několik starých tisků. Rukopis (RK 74) obsahuje latinsky psaný katalog kněží a laických bratří řádu augustiniánů eremitů v Čechách, jehož autorem je Pachomius Kreybich. U tisků jde především o modlitby a písně vytištěné v 18. století, zastoupeny ale jsou i spisy starší a obsahově odlišné (kázání, kramářské písně, meditativní literatura). U většiny tisků jde podle současných znalostí o unikáty.

Z fondů Severočeského muzea v Liberci byla zpřístupněna skupina středověkých a novověkých rukopisů. Převážně jde o kodexy liturgické, z 15. století pochází neúplně dochovaný graduál a antifonář (ST 1778, ST 1779), součástí dvou různých rukopisů pak byly další zlomky (ST 135). Mladší je breviář nizozemského původu (ST 160) a procesionál nejspíše z Kolína nad Rýnem (ST 13). Na území Čech vznikla purkrechtní kniha vsí Krnsko a Pětikozly (ST 1608) a také genealogie rodu pana Jana staršího Vojska z Bogdunčovic a Kniha Tovačovská (ST 1615).

Muzeum Českého ráje v Turnově v roce 2015 digitalizovalo konvolut rukopisných písní a různých příležitostných tisků (HST 3518). Jeho většina vznikla v první polovině 18. století, po jazykové stránce jde o tisky i rukopisné záznamy německé a české. Řada dochovaných drobných tisků je zde dochována unikátně.

Ze sbírek knihovny Historického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., byl digitalizován jeden konvolut inkunábulí a několik starých tisků. Inkunábule (sign. B 12261) byly vytištěny v letech 1497 a 1499 v Kolíně nad Rýnem, staré tisky pocházejí z Rakouska, Německa, Nizozemí a Velké Británie z období 1631-1780. Po obsahové stránce jde o oslavnou řeč na Marii Terezii a zejména o literaturu historickou a geografickou.

Ze sbírek Strahovské knihovny byl zpřístupněn homogenní soubor rozměrných liturgických rukopisů - antifonářů a graduálů. Jednotlivé kodexy pocházejí z doby od konce 15. do 17. století, nejstarším z nich je minoritský graduál DA I 4, snad slezského původu, který byl později v majetku kláštera ve Znojmě. Graduál DA I 5 vznikl přímo ve strahovském klášteře na začátku 17. století, jeho písařem byl premonstrát Jan Václav Šícha a objednavatelem strahovský opat Jan Lohelius. Ostatní kodexy (DA I 1-3) jsou mimočeského původu a stejně jako DA I 5 jsou poměrně bohatě zdobeny, kvalita iluminací ale není hodnocena vysoko.

Nově zpřístupněné rukopisy Národní knihovny ČR se dají rozdělit do tří menších skupin. Největší pochází ze starého klementinského fondu, jde o původem české středověké rukopisy, které jsou ale po obsahové stránce velmi různorodé - najdeme v nich díla teologická, lékařská, astronomická i právní, v rukopisu VI.F.17 je pak sbírka kázání, kterou sestavil Mikuláš Mníšek, zčásti i s využitím textů Jana Husa. Další tři digitalizované kodexy pocházejí z fondu bývalé pražské lobkowiczké knihovny - jde o dva rukopisy 12.-13. století získané z knihovny premonstrátského kláštera Weissenau a dále o tzv. Heermannovu Rožmberskou kroniku. Rozsahem nejmenší je pak dvojsvazkové protilutherské dílo Josefa Arnošta Barisiena Dictionarium Lutheri.