Novověké dokumenty Slovanské knihovny

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2019 digitalizovala šest svazků. Polovinu tvoří česky psané rukopisné lékařské sborníky nebo jejich části, pocházející většinou z druhé poloviny 18. století. Jejich obsahem jsou převážně lékařské recepty, ale také texty o pouštění krve a o působení nebeských těles na člověka. Tři tisky obsahují latinský traktát o artridě a dně z roku 1653, naučení arcibiskupské konzistoře pro porodní báby z roku 1770 (oba vytištěné v Praze) a vyobrazení chirurgických operací a nástrojů, vytištěné v Berlíně roku 1844.

Z fondů Západočeského muzea v Plzni byly v roce 2019 digitalizovány tři staré tisky. Nejstarším z nich je soubor právnických děl vytištěný v Paříži v roce 1506 Jeanem Barbierem (sign. 503 B 004), dále jde o edici apologetického díla Theodoreta z Kyrrhu Graecarum affectionum curatio, vydanou v Heidelbergu Jeronýmem Commelinem v roce 1592 (sign. 503 E 003), a o soubornou edici Senekových spisů, kterou připravil Joost Lips (Justus Lipsius) a vytiskl v roce 1605 v Antverpách Jan Moretus (sign. 505 A 005).

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo německý lékařsko-farmaceuticky zaměřený herbář z konce 17. nebo počátku 18. století (sign. HK-SR-1). Dílo, které jeho neznámý autor označuje Lustgärtlein, není dochováno v úplnosti: dnes se skládá ze 108 kolorovaných vyobrazení rostlin, textové části, která uvádí popis rostlin a jejich lékařské využití, a rejstříků. Později byly na volné listy svazku doplněny latinské a německé lékařské recepty.

Severočeské muzeum v Liberci v roce 2019 digitalizovalo čtyři rukopisy a jeden starý tisk. Tři rukopisy jsou hudební, jde o díla skladatelů činných kolem poloviny 19. století v České Kamenici Franze Hankeho a Antona Flecka, posledním je učebnice matematiky a kniha receptů na výrobu barev z let 1745-1747. Starý tisk XXV Lieder für Kinder und Kinderfreunde z roku 1792 obsahuje písně Franze Antona Spielmanna s hudbou Vincence Maška a Františka X. Duška.

Soubor třiceti zpřístupněných hudebních rukopisů Národní knihovny ČR pochází z tzv. Mozartova Památníku, jenž vznikl roku 1837 v Národní knihovně jako vůbec první Mozarteum na světě. Památník obsahuje reprezentativní výběr Mozartova díla, zejména v podobě historicky důležitých opisů a prvních tištěných vydání. Svazky digitalizované v tomto roce pocházejí převážně z přelomu 18./19. století; kromě opisů partitur (převážně Mozartových koncertů) jde také o opisy libret oper Titus a Idomeneo.

Vojenský historický ústav Praha v roce 2019 zpřístupnil dalších 36 rukopisů, pocházejících převážně z 18. století a psaných povětšině německy. Homogenní skupinu tvoří několik pojednání Johanna Andrease von Traitteur k vojenským událostem konce 18. století v Porýní, dále jsou zastoupeny zejména texty k vojenským cvičením, rakouská, saská i pruská vojenská nařízení, teoretická díla z oblasti pevnostního stavitelství a historicko-vojenské zprávy o různých konfliktech (např. turecké válce 1787-1791 v IIR F 373 nebo o kampani v Itálii roku 1797 v IIR F 469). Francouzské texty reprezentuje např. pojednání Jeana Baptista d'Estienne de Vauguez k opevnění rumunského Aradu (IIR D 780), trojice svazků o vojenské teorii (IIR F 252/1-3) nebo konvolut textů týkajících se opevnění (IIR B 2335).

Většina z osmi zpřístupněných rukopisů knihovny Benediktinského opatství Rajhrad byla napsána na území českého státu v období středověku. Převážně jde o kodexy liturgické (misály R 389, R 399; breviáře R 393, R 581) a kazatelské (postila Antonia Azara z Parmy s dalšími texty, včetně české modlitby, v R 402; kazatelský sborník R 404). Jazykově částečně německý je kodex R 638, sepsaný převážně v druhé polovině 14. století, který je vyzdoben četnými jednoduchými figurálními perokresbami. Časově z digitalizovaných rukopisů vybočuje opis dekretu Rudolfa II. pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského (R 662).

Oblastní muzeum v Lounech v roce 2019 digitalizovalo čtyři staré tisky nebo jejich soubory. Konvolut českých a slovenských vzdělavatelských textů a modliteb S 6199 obsahuje i některé unikátně dochované tisky a byl dříve majetkem kněze, spisovatele a překladatele Jiřího (Juraje) Ribaye. Dále jde o německou kuchařku z roku 1566 (S 4625), německou lékařskou knihu s herbářem z roku 1577 (S 4626) a obsáhlou německou příručku k myslivosti a lesnictví z roku 1783 (S 5014).

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2019 zpřístupnilo dalších 13 dokumentů. Devět rukopisů pochází z 18. století, jde o jazykově české i německé modlitební knížky. Do rukopisu RK 085 jeho majitel Josef Irmler zapsal také krátké poznámky o narozeních, křtech a úmrtích členů jeho rodiny v letech 1728-1755. Všechny tisky pocházejí rovněž z 18. století, tři obsahují sbírky modliteb Martina z Cochemu, odlišná je Velmi pěkná historie o hraběti Jindřichovi (signatura JK 0530), pravděpodobně unikátně dochovaný výtisk jindřichohradeckého vydání z konce 18. století.

Knihovna Národního muzea digitalizovala v roce 2019 pět svazků. Čtyři středověké rukopisy prošly knihovnou augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem, většinou jsou ale cizího původu: jde o starší italskou bibli (XVI A 5), původem patrně rovněž italský rukopis s první částí díla Bartoloměje z Urbina Milleloquium sancti Ambrosii (XV A 4) a ve Francii napsaný kodex, který obsahuje biblické konkordance Hugona ze Saint-Cher (XVI A 4); českého původu je misál ze třetí čtvrtiny 14. století (XVI A 10). Posledním rukopisem je Didaktika česká Jana Ámose Komenského, opis z doby kolem roku 1630 s Komenského vlastnoručními úpravami a poznámkami (II B 8).