Ze sbírek Nadačního fondu Historický Cheb byla digitalizována německá Kronika města Chebu (Chronik der Stadt Eger), již sepsal krátce před polovinou 18. století tamní purkmistr Johann Thomas Funk. Kronika zahrnuje období do roku 1743 a jejím hlavním zdrojem byla starší kronika Salomona Grubera.
Národní technická knihovna digitalizovala v roce 2016 pět starých tisků a jeden jejich konvolut. Vytištěná díla pocházejí z období 16.-18. století a byla vytištěna převážně na území dnešního Německa, ale také v Polsku, Rusku a ve Francii. Obsahem jednotlivých svazků jsou pojednání z oblasti matematiky, geometrie a přírodních věd, zčásti aplikovaná i v praxi (stavba lodí, sborník představující různé přístroje a vynálezy).
První část zpřístupněných rukopisů Národní knihovny ČR zahrnuje celkem 27 signatur, které pocházejí jak z jejího historického fondu, tak z pozdějších akvizic (mj. thunovská knihovna v Děčíně, pražská lobkowiczká knihovna). Jde o kodexy napsané v době od 13. do začátku 16. století, jejichž obsahem jsou texty teologické, ale i kazatelské, morálně-naučné, liturgické, astronomické, lékařské, rétorické a další. Výrazněji jsou zastoupeny rukopisy jazykově německé (signatura XVI) a české (signatura XVII), z nichž je možné zmínit např. nejstarší dochovaný opis díla Život Krista Pána (XVII A 9), text Lukáše Pražského O obnovení církve svaté (XVII E 31) nebo překlady Řehoře Hrubého z Jelení (XVII C 19, XVII E 33).
Státní oblastní archiv v Litoměřicích - Státní okresní archiv Semily zpřístupnil rozsáhlý soubor Bukovinských letopisů, který v letech 1948-1965 sepsal na základě starších pramenů, literatury a vyprávění Vilém Žďárský. Deset částí kroniky a další její doplňky obsahují řadu informací k nejrůznějším aspektům života na Turnovsku zvláště v období 19. a první poloviny 20. století.
Z fondů Muzea Jindřichohradecka byl v roce 2016 zpřístupněn jeden rukopis, který obsahuje německé kuchařské recepty napsané v letech 1744-1746, a 13 starých tisků. Tisky pocházejí převážně z 18. století z jindřichohradeckých tiskáren, které provozovali František Antonín Schönstein a Hynek Vojtěch Hilgartner. Výjimkou jsou dva pražské tisky, jeden vytištěný v roce 1567 u Jiřího Melantricha z Aventýnu (Knížka potěšitedlná všechněm těhotným a rodícím manželkám, S 104), druhý roku 1738 ve staroměstské jezuitské tiskárně (Manuale Tironis Christiani et Parthenii, S 327), který je doplněn rovněž rukopisnými modlitbami.
Z fondů knihovny Západočeského muzea v Plzni byly v roce 2016 digitalizovány tři rukopisy a dva konvoluty tisků. U rukopisů jde o náčrtníky Eleonory ze Schwarzenberku (1796–1848), ženy Alfréda z Windischgrätzu, z let 1814-1829. Jednotlivé části obou konvolutů starých tisků byly vytištěny v různých rakouských a německých tiskárnách v první třetině 16. století a jde o latinská a německá teologická díla a kázání.
Zpřístupněné dokumenty Slovanské knihovny pocházejí z období od 16. do 18. století a jsou mezi nimi zastoupeny jak rukopisy, tak tisky; po jazykové stránce je kromě církevní slovanštiny přítomna hlavně stará chorvatština. Pro kulturní historii je významná zejména tzv. Ostrožská bible, první kompletní vydání všech biblických knih církevněslovanským jazykem z roku 1581, a první tištěné vydání evangeliáře na Ukrajině (Lvov, 1636).
Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2016 zpřístupněny dvě důležité památky k dějinám českého knihtisku a biblického překladu: druhé vydání jednodílné Bible kralické z roku 1613 a první část Starého zákona Svatováclavské bible z roku 1715. První uvedený svazek je zajímavý i svými dřívějšími osudy, patřil mj. klášteru na Karmeli v Mladé Boleslavi.
Ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě bylo zpřístupněno 16 starých tisků nebo jejich konvolutů, až na výjimky bohemikálního původu z doby od 16. do přelomu 18.-19. století. Jde o část souboru, který této instituci odkázal Bohumil Malotín, a v řadě případů se jedná o díla dochovaná unikátně. Z hlediska obsahu jde o kalendáře (některé i s rukopisnými vpisky), modlitby a písně, knížky lidového čtení, postily a další texty. Mezi jazykově českými tisky je výjimkou pouze převážně latinský soubor Hymnodia Franciscana.
Digitalizace fondů Knihovny Národního muzea pokračovala v roce 2016 čtyřmi rukopisy ze čtrnáctého století. Nejstarší z nich (XV A 2) pochází z jeho první třetiny a ve středověku byl součástí knihovny cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně, kde byl možná také napsán. Zbylé tři iluminované kodexy vznikly ve druhé polovině 14. století a patřily konventu augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Obsahem všech rukopisů jsou teologické a homiletické texty.
Soubor digitalizovaných hudebnin z fondů Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky se rozrostl o dalších 57 signatur. Nejstarším zpřístupněným rukopisem je dominikánský sborník oficií, hymnů a části mešního propria pro vybrané svátky liturgického roku z konce 15. století. Velkou část mladších památek představují díla Jana Nepomuka Kaňky, zčásti dochovaná v autografu. Dalšími zastoupenými autory jsou např. F. X. Brixi, V. Maschek a B. D. Weber.