Další skupina digitalizovaných středověkých rukopisů Národní knihovny čítá deset svazků. Jde o kodexy vzniklé v širokém časovém rozmezí, nejstaršími z nich jsou konvolut různých původně samostatných biblických knih s glosami (sign. III.E.3) a homilie na evangelia papeže Řehoře I. (VI.C.25). Ostatní rukopisy pocházejí ze 14. a 15. století a kromě teologických a kazatelských textů obsahují i různá díla školního zaměření. Čeští autoři jsou zastoupeni díly zapsanými v kodexu VI.C.11: jde jednak o výklad knihy Žalmů od Mikuláše z Rakovníka, jednak o traktát Štěpána z Pálče De aequivocatione nominis ecclesia. Jazykově německé texty jsou obsaženy v rukopisech VI.C.27 (návod k pěstování ovocných stromů) a v IV.E.26 (obsahy jednotlivých žalmů).
Vědecká knihovna v Olomouci zpřístupnila sborník z první poloviny 15. století (sign. M II 55). Jeho obsahem jsou jednak proslovy vyslance basilejského koncilu Jana Palomara a další protihusitská díla, jednak spisy kancléře pařížské univezity Jeana Gersona a dále menší texty včetně bul papeže Martina V.
První část rukopisů zpřístupněných z fondů Národní knihovny ČR v roce 2022 tvoří 27 středověkých kodexů ze signatur I-VI. Naprostá většina rukopisů je českého původu a byla napsána ve 14. a 15. století. Po obsahové stránce jde především o různé teologické spisy a sbírky kázání. Z děl českých autorů byl digitalizován výklad Jana Rokycany na dva listy apoštola Pavla (sign. IV A 24). Některé svazky obsahují i díla z oblasti přírodních věd (např. pojednání o lécích, snad Mikuláše ze Salerna, v III E 13, lékařský sborník I G 23 nebo astrologické dílo Liber introductorius ad iudicia stellarum Guida Bonattiho de Forlivio v IV B 10). Liturgické rukopisy zastupuje např. minoritský zpěvník ze 14. století (VI C 20b), cisterciácký misál z přelomu 13./14. století (I E 10) nebo kniha sekvencí z přelomu 15./16. století (VI C 15). Pro dějiny německé literatury je významný sborník I C 40, který obsahuje mj. Büchlein der Ewigen Weisheit Heinricha Seuseho, překlad listu rabína Samuela rabínu Isákovi od Irmharta Ösera a tzv. „Münchner Apostelbuch“.
Ze sbírek knihovny Kanonie premonstrátů v Nové Říši byly zpřístupněny tři iluminované rukopisy. Nejstarší z nich (sign. NŘ 79) pochází ze začátku 13. století, obsahuje Macrobiův výklad Scipionova snu a glosy k tomuto textu a ve středověku patřil knihovně benediktinského kláštera Michaelsberg (Siegburg). U dalších dvou rukopisů jde o hodinky francouzského původu. Starší kodex (NŘ 87) byl napsán na konci 14. století a jeho iluminace jsou kladeny do okruhu malíře Jakuba Coëna, mladší (NŘ 86) vznikl v poslední třetině 15. století.
Muzeum Brněnska v roce 2022 digitalizovalo další čtyři rukopisy druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století z knihovny kláštera benediktinů v Rajhradě. Všechny kodexy obsahují převážně spisy připisované církevním otcům a kázání, např. autorem sbírky v rukopisu R 405 je Matouš z Krakova. Z jazykovědného hlediska je významný kodex R 364, který obsahuje mj. i česká evangelijní čtení.
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících převážně z 18. a 19. století. Z tohoto časového období se vymyká pouze zápisník Emila Kaňovského z přednášek na poddůstojnické škole ve Velké Británii z roku 1942. Většinu zpřístupněných rukopisů tvoří pojednání týkající se výcviku, vojenské a fortifikační teorie, záznamy přednášek a učebnice z různých oblastí, zastoupeny jsou ale např. i přehledy stavu vojska a jeho rozdělení (sign. IIR A 360, IIR A 489) nebo kreslený soubor námořních vlajek a dalších symbolů (IIR B 1343).
Z fondů Slovanské knihovny byly digitalizovány dva rukopisy pocházející ze sbírky ragusian Milana Rešetara. Pod signaturou T 342 je uložen rukopisný sborník básní, jako T 399 je uchováván neúplný sborník s úryvky z různých textů několika autorů. Oba svazky pocházejí z konce 17. století a jsou doprovázeny kresbami.
Muzeum Jindřichohradecka v roce 2022 zpřístupnilo jeden rukopis a dvojici starých tisků. Rukopis Rk 110 - česká modlitební knížka - vznikl v druhé polovině 18. století. Tisky obsahují různá vydání modliteb kapucína Martina z Cochemu. Soubor Der grosse Myrrhen-Garten (sign. S 109) byl vytištěn v Kolíně nad Rýnem roku 1694, česká sbírka Zlatý nebeský klíč (JK 2498) vyšla v Jindřichově Hradci asi roku 1760.
Ze sbírek významné vzdělávací instituce založené v 16. století - latinské městské školy v Jáchymově - byl zpřístupněn rukopis notovaného antifonáře s dalšími dodanými texty (sign. LC 3). Písařem a snad i sestavovatelem kodexu byl učitel a hudební skladatel Nikolaus Herman, který v Jáchymově přes 40 let působil. Větší část rukopisu byla napsána zřejmě v roce 1553.
Digitalizace fondů Knihovny Národního muzea v Praze pokračovala v roce 2022 dalšími pěti rukopisy. Středověké kodexy zastupuje soubor patristických homilií a traktátů z konce 14. století, který patřil do knihovny augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem (sign. XIV A 2), homiliář auxerrské školy z první třetiny 15. století (XVIII A 8) a část Starého zákona z první poloviny 15. století (XVIII A 19). Z počátku 16. století pochází rozsáhlý sborník textů českého zemského práva (II C 2) a kolem poloviny 16. století byl napsán kancionál, který obsahuje písně pro období adventu a svátek Narození Páně a podle doloženého místa svého užívání v 19. století je označovaný jako Rychnovský (I A 34).
